Série | Lars Kepler | Detektiv Joona Linna | Recenze

- 12:40:00

"Joonu Linnu si představuji jako toho nejlepšího chlapa na světě, člověka, se kterým bych se možná i podělila o oběd, jak by mi byl sympatický. Tento detektiv, hlavní hrdina, nebudu říkat, že jeho schopnosti a dovednosti nejsou trošku supermanovské, to bych tedy pěkně kecala a já kecat nehodlám, má své zvláštní kouzlo, a i přes všechna jeho pozitiva ho máte rádi, oblíbíte si ho a prožíváte jeho příběh s ním. Ale pozor, Joona Linna má vždycky pravdu a vždycky to každého donutí uznat! Protože on to přeci říkal!"
(část mé recenze z Hypnotizéra)
Lars Kepler je pseudonym, za kterým se skrývá Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexandr Ahndoril, manželská dvojice zavedených švédských autorů. Oba mají rádi thrillery a rozhodli se společně napsat knihu, která by nebyla ovlivněna tvorbou spojovanou s jejich jmény. Chtějí do žánru vnést nové prvky inspirované filmem, nové charakterové typy a zápletky. To bude i nadále cílem románové řady podepsané jménem Lars Kepler. (zdroj)

Byla jsem náhodně obdarována Písečným mužem a ten se ihned stal mojí nejoblíbenější knížkou. Kolik bylo radosti, když jsem zjistila, že je to jeden z dílů dokonalé detektivní série. Knihy jsem si tedy pořídila všechny a začala číst od začátku. (Stálí čtenáři si určitě vzpomenou na tu záplavu recenzí, které zde postupně naskakovaly.) Co je na těchto knihách tak úžasného, že jsou hodnoceny tak pozitivně a čtené po celém světe? Zajímalo by mě, jak dlouho Kepler připravuje jednu knihu. 

Někdo může namítat, že jsou případy detektivního komisaře Joony Linny psány jedním stylem a kromě místa činu, způsobu vraždy a psychologické stránky postav se v knize nic nemění. Ano, gratuluji. Jenže právě tyto nepatrné rozdíly hrají při čtení onu hlavní roli. 

Hypnotizér je prvním dílem, který nás provede chodem švédské kriminálky. "Když jsem se mezi prvními stránkami dozvěděla konec příběhu nevěděla jsem, jestli číst dál nebo  sáhnout po něčem jiném. Proč to má pět set stránek, když už vím, nebo si to aspoň myslím, že to vím, jaký to má závěr? Nečíst dál by byl totiž veliký omyl, příběh je i přes své předem dané vyvrcholení  strhující. I tak mám ale jednu výtku...nemůžu si pomoci, ale autor ze všech ženských postav, jo i z těch bláznivých a praštěných, udělal hysterky a jak už bylo řečeno blázny. No, uznávám, že i mužské postavy to neměly moc v hlavě pořádku, až na pár vyjímek. ...Ale tomu se musíme přizpůsobit, je to přeci jen kniha o hypnotizérovi, nemůžeme tedy očekávat dokonalost a chytrost všech jedinců, ve skutečnosti tomu taky tak není, nebo mi snad chcete tvrdit něco jiného?" (část mé recenze z Hypnotizéra)

Paganiniho smlouva rozehrála hru na politické půdě s nádechem klasiky. "Nevyznám se v klasické hudbě, části věnované skladatelům a jejich dílům jsem proto jen beze zájmu přečetla, neukázala se mi tedy ta správná atmosféra a možná mi i utekly nějaké detaily. I přesto jsem si příběh dovedla zrealizovat a vytvořit si tak další Keplerův svět s nezničitelným nájemným zabijákem, který se přehledem a "přehnaností", klidem a pevnou rukou likviduje lodě, vrtulníky, vyhazuje byty do povětří, bez milosti zabíjí kohokoli, kdo mu v nesprávnou dobu zkříží cestu." (část mé recenze z Paganiniho smlouvy)

"Svědkyně ohně nás po menším politickém rozbroji v podobě Paganiniho smlouvy opět vrátí do oblasti psychologie. Dýchne na nás temná atmosféra, otevřou se nám brány do světa spiritismu a samozřejmě na nás čeká mnohem více než v předchozích dílech. Kepler nás neomrzí a má pořád co ukázat. Chyťte se jednoho konce klubíčka a věnujte pozornost každému kousíčku dokud nedojdete na druhou stranu... Jedině tak si toto dílo vychutnáte." (část mé recenze ze Svědkyně ohně)
Písečný muž alias čtvrtý zapeklitý případ Joony Linny. "Písečný muž je poutavý a čtivý, opět s krátkými kapitolami. Dostaneme se zase do jiného světa, který je oproti předchozím knihám o hodně výše. Keplerovi se daří víc a víc, dokáže si udržet věrné čtenáře a má jim stále co nabídnout. Kepler nás nezklame. On sám pocit, když vám hlavou běží myšlenka jestli je Písečný muž skutečný nebo není, je strašidelný, údajně by to měla být mýtická milá postava, která dětem posype oční víčka magickým pískem a tím jim prý přináší krásné sny, no posuďte sami. Chlupy na hlavě budou v pozoru. Jak jinak by bylo možné, aby se dvě malé děti na třináct let jen tak vypařily?" (část mé recenze z Písečného muže)

Stalker aneb od teď je má nejoblíbenější knížka právě tato. "Po té, co policie obdrží kratičkou a podivnou videonahrávku, zachycující ženu ve spodním prádle v osvětleném okně jejího bytu, roztočí se mezi deskami, které držíme v ruce, hodně dlouhý a rychlý kolotoč. Za začátku videu nikdo nevěnuje pozornost, však je takových podobných plný internet a určitě ho poslal jen nějaký vtipálek nebo to dokonce mohl být i omyl. Omyl je však něco úplně jiného. Policie názor okamžitě změní a nahrávce přiloží prioritní místo, protože chviličku po jejím odeslání se žena najde mrtvá. Doma, v tom osvětleném pokoji, přesně jak tomu bylo na videu. To ale není vše, během krátké chvíle je přijato další video, podobného rázu. Co se to děje?" (část mé recenze ze Stalkera)

"Lovec králíků je již šesté napínavé čtivo, v hlavní roli opět Joona Lina švédský kriminální komisař s neodolatelným finským přízvukem (poslední informace bohužel nejde potvrdit). Jisté je, že by se Joona mohl bez okolků představovat jako lamač ženských srdcí, to si po přečtení celého jeho dosavadního životopisu dovoluji tvrdit na sto procent. Není totiž knihy, kde by po něm nějaká švédská krasavice nezatoužila. A to se právě děje i během hledání Lovce králíků, kdy více než nalezení vraha Joonovi přejeme upevnit vztah se svou "vyvolenou"." (část mé recenze z Lovce králíků)
A jako třešničku na dortu nám Kepler na samotném konci knihy Lovec králíků nechal otevřená vrátka, můžu se tak těšit na dalšího zabijáka? Určitě je vám jasné, že já na toho dalšího zabijáka čekám s otevřou náručí. (Zní to docela divně.) 
Případy detektivního komisaře Joony Linny mohu vřele doporučit všem nadšencům do hádanek a detektivek. Možná na vás působím jako další ovečka, která se nechala pohltit reklamou a protože všude čtu, jak se všem knihy líbí, tak jsem už tak omámená, že se mi líbí taky. To rozhodně není pravda. Kdo četl mé recenze našel v nich i spoustu negativů. (Dobře, ne zas takovou spoustu, ale ne vše se mi na knihách líbilo.) Osobně za nejslabší dílo považuji Paganiniho smlouvu. Možná budete překvapení, ale kdyby tato kniha nepatřila mezi ty ostatní (pro mě naopak skvělé), klidně bych jí poslala dál a nezabírala si s ní místo v knihovně. (To jste nečekali, co?) Za knihu, která mě zaujala nejvíce a dokázala mě pohltit ráda označím Stalkera. Bacha na něho!

Teď tedy víte, že nic není stoprocentní, všude se může najít nějaká nudná pasáž nebo úplná zbytečnost, která jen (jak říkám) "honí stránky". I tak je pro mě tato série jednou z nejlepších, které jsem kdy četla. A pro detektivní fanoušky by to měla být povinná četba. 

Anita

Další oblíbené články

6 komentářů

  1. Mám z této série za sebou pouze první díl, další na mě čekají... Autor (autoři) mě nedokázal nadchnout třeba tak, jako Adler-Olsen, od kterého jsem musela přečíst ihned všechno. Přesto ale rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsem se severské krimi četla, a na další díly se těším :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já mám naopak za sebou první díl Olsena (Žena v kleci) a musím říct, že jsem si ho hned po pár stránkách zamilovala a už se jeho knížky dělí o poličku v knihovně s knížkami od Keplera. :D

      Vymazat
  2. To je moja holka! : D
    Všechny mam doma a všechny miluji. Jsou jako moje děti. Přiznám se,ze jsem ale ještě všechny necetla ale u Keplera vím, do čeho jdu! Patří mezi me oblíbené autory :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si je hýčkám a určitě si je přečtu všechny hezky znovu. :D

      Vymazat
  3. Četla jsem první dva díly a pak sérii uložila k ledu. Obě knihy se mi docela líbily a stejně jako ty, i já měla jisté výhrady. Ale hodlám se k nim vrátit. Jen jak dočtu Malin Forsovou :D

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že jste si udělali čas na komentář. Děkuji.