Miluji literaturu ze severských zemí. Určitě to není způsobené jen odlišným prostředím, přírodou, klidem, samotou, tichem, bílou. Velký podíl na mé oblibě má styl autorů pocházejících právě z Dánska, Švédska, Norska či Finska. Možná je to jen můj pocit, ale zdá se mi, že mají přitažlivý šmrnc  a energii, se kterou knihu stvořili, té se nedá odolat. Proto se mi do seznamu četby dostal i Chlapec v kufru.
Tento bestseller byl přeložen do dvaceti sedmi jazyků. Tolik jazyků bych nedokázala ani vyjmenovat. Nejspíš právě to způsobilo mé velké očekávání a udělala jsem si tak o knize povznesenou představu. Určitě to bude nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla, říkala jsem si. Ne. Spletla jsem se. Mráz na mě skočil hned na první textem potištěné stránce, ne že by se hned na prvních řádcích popisovala mrazivá kodaňská krajina, ještě když příběh začíná srpnem, že jo, ale může za to nevhodná "upoutávka" na děj. Proč se musím hned na straně bez čísla dozvědět, co je hlavní ideou, prý tak báječné knihy. Jako by nestačilo, že už dost prozrazuje samotný název. Jo, možná by to jinak neupoutalo pozornost čtenářů, ale... tohle se moc nepovedlo.

Už tedy od začátku víme, že hlavní hrdinka příběhu si na kodaňském hlavním nádraží vyzvedne z úschovny kufr a co název prozradil, najde v něm chlapce. Hrdince říkejme Nina, chlapci jménem Mikas říkejme chlapec, protože je v tomto případě cizinec a dánsky nerozumí, je malý, vystrašený, nahý a Nina na něj mluví nějakou divnou řečí. Jak by se na jeho místě asi cítil kdokoli jiný?

Příběh je rozdělen do krátkých kapitol, které nejsou chronologicky seřazené, popisují různé životy různých lidí, bohatých, chudých, zoufalých, osamocených, zlých, hodných. Víme tedy o každé postavě spoustu informací jak z dneška tak z minulosti. Tenhle blázinec mi na prvních stránkách dělal trošku problém, nemohla jsem se začíst a srovnat si v hlavě, kdo je kdo, kde zrovna jsem, kdo další se objeví a kdy si v tom konečně udělám jasno. Jakmile jsem tohle překonala, začetla jsem se. I když jsem se od knihy v klidu a bezpečně mohla odtrhnout, stejně tak jsem se k ní i vracela. Mohla jsem přestat číst kdykoli a kdykoli zase znovu začít, aniž bych něco zapomněla nebo nevěděla, kde se tam ten člověk sakra vzal a co je zač.

Příběh je to originální, mrazivý, nepopisuje žádné ohavnosti, je spíš krutý svým samotným námětem a stylem, kterým je podán. Komu by se taky neježily chlupy na rukou, když si vše reálně představí.

Na konci knihy dostaneme skupinku lidí, které dohromady smetla náhoda, nebo to alespoň jako náhoda má působit. Dobře. Musíte přemýšlet nad tím, jak je možné v dnešním civilizovaném světe, že si bohatý chlapík může jen tak koupit malé dítě, malého chlapce, který do téhle smůly spadl jen proto, že má bratra. Těžce nemocného bratra. A "rodiče" toho bratra mají peníze. A my z toho máme velice napínavý příběh. Musíte nad tím přemýšlet i dlouho po tom, co je kniha zpět na svém místě na poličce a dávno nepotřebuje žádnou záložku. Nejspíš proto se Chlapec v kufru stal světovým bestsellerem a severskou literaturu pozvedl opět o kus výš.

Pro odreagování od krváků, vražd, brutalit nebo milostných románů plných bláznivých vztahů mohu Chlapce v kufru určitě doporučit. Kniha je to skvělá i se svými mouchami.

Anita

Anotace:
Nestává se každý den, aby někdo na kodaňském hlavním nádraží vyzvedl z úschovny kufr a našel v něm asi tříletého chlapečka v bezvědomí. Právě to se však přihodilo Nině Borgové: neměla se do zavazadla dívat a neměla by se ani starat o osud jeho obsahu, ale to by nesměla být sama matkou dvou dětí a navíc zanícenou dobrovolnicí Červeného kříže. Záhy zjistí, že o neobyčejnou "zásilku" je velký zájem - až příliš velký, a smrtelně nebezpečný...
Dá se - v dnešním civilizovaném světě - lidský život koupit? Prodat? Vyměnit?